संस्‍कृतशब्‍दकोशः

संस्‍कृत-हिन्दी-आंग्ल शब्दकोश


Monier–Williams

अप्रभु — {á-prabhu} mfn. wanting power, unable, incompetent (with loc.) RV. ix, 73, 9 AitBr. &c

इन्हें भी देखें : अप्रभुत्व; अप्रभुत्वम्;