संस्‍कृतशब्‍दकोशः

संस्‍कृत-हिन्दी-आंग्ल शब्दकोश


अभ्यनुज्ञा

सहमति‚ अनुमति‚ छुट्टी

assent, permission, leave (to depart)

विवरणम् : अभि + अनु + ज्ञा
शब्द-भेद : स्‍त्री.
संस्कृत — हिन्दी

अभ्यनुज्ञा — किमपि कार्यं सम्पादयितुं सर्वकारेण प्रेषितः आदेशः।; "सर्वकारेण सर्वेभ्यः मण्डलाधिकारिभ्यः अभ्यनुज्ञा प्रेषिता।" (noun)

Monier–Williams

अभ्यनुज्ञा — {abhy-anu-√jñā} to assent to, approve, allow, permit, concede MBh. &c##to authorize, direct MBh. ii, 1225##to allow one to depart, dismiss MBh. &c##(ind. p. {-jñaya}##Inf. {-jñātum}) to take leave, ask for leave to depart MBh. xiv, 146 R.: Caus. (ind. p. {-jñāpya}##fut. p. {-jñāpayiṣyat}) to ask for leave to depart MBh

अभ्यनुज्ञा — {abhy-anujñā} f. (ifc. f. {ā}) assent, approval Ragh. ii, 69 Nyāyad##authorization, permission RPrāt. ĀśvGṛ##granting leave of absence, dismissing R. &c

इन्हें भी देखें : अभ्यनुज्ञात; अभ्यनुज्ञान; अभ्यनुज्ञापन; अनुज्ञा, अभ्यनुज्ञा, समनुज्ञा, अनुमन्, अनुमुद्, अभिगॄ, अनुधा; अनुज्ञा, अनुज्ञानम्, समुज्ञानम्, अभ्यनुज्ञा, अभ्यनुज्ञानम्, अनुमतिः, अनुमतम्, अनुमोदनम्, आज्ञा, क्षमता, शक्तिः, सामर्थ्यम्;