संस्‍कृतशब्‍दकोशः

संस्‍कृत-हिन्दी-आंग्ल शब्दकोश


पट्टिका

पताका

banner

शब्द-भेद : स्‍त्री.

पताका

ध्वज, ध्वजपट, ध्वजाञ्चल, झंडा, चिन्ह, प्रसिद्धि, सौभाग्य, उपनायक-चरित

flag, banner, sign, mast, fame, fortune, episode in drama

शब्द-भेद : स्‍त्री.
हिन्दी — अंग्रेजी

पताका — banner (Noun)

पताका — flag (Noun)

पताका — pennant (Noun)

पताका — pennon (Noun)

संस्कृत — हिन्दी

पताका — कर्गजादेः सः लघुखण्डः यः केषुचन बृहद्-कर्गजादिषु चित्ताकर्षणार्थे स्थाप्यते।; "अधिकारी लिपिकं महत्त्वपूर्णे कर्गजे पताकां स्थापयितुं कथयति।" (noun)

Monier–Williams

पताका — {patākā} f. (ifc. f. {ā}) a flag, pennon, banner, sign, emblem Br. MBh. Kāv. &c. ({kāṃ-√labh} or {hṛ}, 'to win the palm' Daś. Vcar.)##a flag-staff L##a partic. high number MBh. (= {mahā-padma} Nīlak.)##(in dram.) an episode or episodical incident Daśar##good fortune, auspiciousness L##N. of wk

इन्हें भी देखें : उत्पताकाध्वज; जयपताका; द्रव्यपताका; पताकांशुक; पताकादण्ड; पताकाध्वजमालिन्; पताकास्थान; पताकास्थानक; पताकायुक्त; चिह्नम्, लक्षणम्, व्यञ्जनम्, लिङ्गम्, प्रतिमा, प्रतिरूपम्, सङ्केतः, केतुः, ध्वजः, पताका; केसरवर्ण; पताकाधारकः;

These Also : banner; ensign; field; flag; pennant; pennon;