संस्‍कृतशब्‍दकोशः

संस्‍कृत-हिन्दी-आंग्ल शब्दकोश


संस्कृत — हिन्दी

परामृश् — वात्सल्येन प्रेम्णा सौख्यार्थं वा अन्यस्य शरीरे हस्तेन ईषत् ताडनानुकूलः व्यापारः।; "माता बालकं वात्सल्येन परामृशति।" (verb)

Monier–Williams

परामृश् — {parā-√mṛś} P. {-mṛśati} (inf. {-marṣṭum} ind. p. {-mṛśya}), to seize or lay hold of, touch, feel, stroke, handle, clutch ŚāṅkhŚr. MBh. &c##to handle roughly, violate (as a woman or a temple) MBh. R##to point or refer to (acc.) Śaṃk. Nīlak##to consider, deliberate Bhām.: Pass. {-mṛśyate}, to be touched, be referred to or meant Kāś. Kull. (wṛ. {-mṛṣ})

इन्हें भी देखें : अनुपरामृश्; उपपरामृश्; उपोपपरामृश्; दण्डन्यायालयम्; संवह्, विमृश्, सम्मृज्, परिमृज्, उपमृज्, मृज्, उन्मृज्, उन्नी, परामृश्, परिस्पृश्, परिसंस्पृश्, मृश्, विमृज्, सम्मृश्, स्पृश्;