संस्‍कृतशब्‍दकोशः

संस्‍कृत-हिन्दी-आंग्ल शब्दकोश


Monier–Williams

संव्यथ् — {saṃ-√vyath} Ā. {-vyathate} (only 2. du. pf. P. {-vivyathuḥ}), to be thoroughly afflicted or discouraged MBh